čtvrtek 23. května 2013

Die Toten Hosen - Pushed Again

Nepodléhejme iluzi, že svoboda je vnitřní stav, ke kterému se může každý dopracovat vždycky a kdykoliv. Není to celá pravda, pořád je tady tlak, který chce, abychom byli nesvobodní. Neustále jsou u moci (ne)lidé, jejichž jediný zájemm je zvyšování své moci a kontroly nad námi. Pořád jsou na této planetě místa, kde diktatura bují nepokrytě. Ubývá těch míst? Bohužel mám pocit, že spíše ne. Nezapomínejme na bratry a sestry v nouzi. Nevzdávejme touhu rozkopnout dveře a říct, se mnou se takto zacházet nebude a už vůbec ne s mými spolupozemšťany.

Přeložený text:
Šeptající hlasy v mé hlavě,
znějí jakoby volali mé jméno,
těžká ruka třese mou postelí,
budím se a cítím napětí,

Cítím se být zase zase utlačovaný.

Proč bych měl jít tam, kam všichni jdou?
Proč bych měl dělat to, co dělají všichni?
Nemám rád, když se ke mě dostaneš moc blízko,
Nechci být pod tvým palcem.

Cítím se být zase zase utlačovaný.

Proč me proště nenechás na pokoji?
Samota je věrný přítel.
Zhasni světla - nejsem doma.
Nevidíš, že nepotřebuji tvoji pomoc?

Jdeš příliš rychle, když já chci zpomalit.
Nutíš mě běhat, když se chci procházet.
Posíláš mě dolů po kamené cestě,
jsem zmatený, když začneš mluvit.

Cítím se být zase zase utlačovaný.

Proč me proště nenechás na pokoji?
Táhneš mě přímo k okraji,
musím tam jít, když jsi mi podtrhl lano.
Netuším, kam se dobré časy poděli.

A je mi zle z té bolesti v mé hlavě.

A jsem vystrašný, jsem zase utlačovaný.

Je toho víc, než já nesu.
Je to jako řemen utahovaný kolem moji hlavy.
Když budeš pořád tlačit, něco se poláme.
Nutí mě to si myslet, že by mi bylo líp jako mrtvému.

Proč me proště nenechás na pokoji?
Samota je věrný přítel.
Budu si řídit život po svém.
Já jenom chci, aby tento útlak skončil!

Žádné komentáře:

Okomentovat